Hrad Liberk, původně Rychmberk, postavili ve 13. století páni z Drnholce. Po staletí střežil cestu z Kladska do vnitrozemí Čech. V 17. století zpustl a zůstaly z něj zříceniny, k nimž se vázalo množství pověstí.
První z nich — o slepici a kostlivci — vykládali staří lidé v Liberku takto: Hospodář ze vsi pod hradem si všiml, že jeho nejlepší nosnice mizí každý den k poledni. Sledoval ji a viděl, jak skáče do otvoru hřbitovní kostnice a snáší vejce přímo na lidských lebkách. Když pro vejce poslal čeledína, hoch v kostnici uviděl kostlivce, který si vejce rozklepával o hrudník a pojídal je. Kostra ho gestem zvala ke stolu. Mládenec utekl, ale druhý den se mu zatemnil rozum a za tři dny byl mrtev.
Druhá pověst se týká panského purkrabího, který za živa utiskoval poddané a po smrti si nechal vystrojit pohřeb v kostele na místě určeném pro šlechtu. To bylo proti právu i obyčeji. Hned té noci se z hrobu ozývalo ržání a nadávky. Sedláci utekli z kostela, kněz nespal. Až po několika dnech přivezli z Kladska zkušeného kaplana, který znal modlitby na zlé duchy. Vymítil purkrabího, ale když ho v rakvi vezli pohřbít do bažiny pod hradem, rakev se rozlomila, uťatá hlava se zakutálela do trávy a nikdo ji už nenašel. Od té doby prý jezdí purkrabí bez hlavy po lese kolem hradu — někdy ho prý slyšeli i v Nebeské Rybné, jak hřmí podél Liberského potoka.
Zdroj: obec-liberk.cz · Kačenčina pohádková říše →
