Hřeben mezi Velkou Zdobnicí a Kunštátem je dnes pokryt hustým lesem a nikdo by tu nehledal stopy města. A přece — pověst, kterou si v okolí vyprávěli ještě v 19. století, tvrdila, že právě tady kdysi stávalo bohaté tržní město.
Jeho obyvatelé žili z obchodu se solí a stříbrem. Bylo jim dobře a postupně ztratili milosrdenství. Jednoho podzimního večera došel do města stařec v rozedraném plášti. Prosil dům od domu o střechu nad hlavou. Žádný mu neotevřel. Vyhnali ho i z hospody. Stařec se před branou města zastavil, zvedl hůl a řekl: „Až se sem vrátím, najdu místo vašich domů jen bažiny.“
Lidé se mu smáli ještě dlouho do noci. Pak se ale země zachvěla. Rachot, jaký nikdo v horách nepamatoval. Půda se otevřela jako pec, město se propadlo a hned za ním se vyvalila podzemní voda. Ráno tu stál jen močál a několik kamenů.
Při stavbě panské cesty přes hřeben v 18. století dělníci údajně vyorávali kusy zdiva, dlažbu a jednou prý i hliněnou nádobu plnou ohořelých mincí. Žádné z těchto nálezů se ovšem nedochovaly. Jediným hmatatelným důkazem je zvon, který má podle pověsti viset v kostele ve Velkém Uhřínově — prý ho vyzdvihli z bažiny při kácení starého lesa.
Zdroj: Kronika obce Říčky 1989 · pověst č. 10 →
